Skip to main content
Logo Evropské komise
Zastoupení v České republice
Tiskové komuniké22 červen 2022

Zelená dohoda: Přelomové návrhy – poškozená příroda v Evropě se do roku 2050 dočká obnovy

Photo competition of DG "Agriculture and Rural development" (3)

Stručné shrnutí:

  • Používání pesticidů se má do roku 2050 snížit o 50 %

  • U hřišť, sportovišť parků a v citlivých oblastech budou zakázány úplně

  • Pesticidy kontaminují vodu i ovzduší

  • Přispívají k úbytku biologické rozmanitosti a zabíjejí opylovače

  • Na těch závisí 75 % druhů potravinářských plodin na světě a 50 % půdy v EU

  • Studie ukázaly např.:

    • výskyt 129 různých pesticidů ve vzorcích krmiva, píce a půdy v Nizozemsku,

    • nadprahovou hladinu pesticidů až ve 30 % monitorovaných evropských řek (2013–2019),

    • chemické pesticidy mohou mít akutní i dlouhodobé dopady na zdraví (respirační, reprodukční, dermatologické, neurologické i karcinogenní účinky),

    • ročně na světě dochází k 1 milionu neúmyslných otrav pesticidy.

 

Celé znění tiskové zprávy:

Zelená dohoda: Přelomové návrhy na obnovu poškozených přírodních oblastí v Evropě do roku 2050 a snížení používání pesticidů o polovinu do roku 2030

Komise dnes přijala průlomové návrhy na obnovu poškozených ekosystémů a ozdravení přírody po celé Evropě, od zemědělské půdy a moří až po lesy a městské prostředí. Komise rovněž navrhuje snížit do roku 2030 používání chemických pesticidů a riziko s nimi spojené o 50 %. Tyto stěžejní legislativní návrhy navazující na strategii v oblasti biologické rozmanitosti a strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pomohou zajistit odolnost a potravinové zabezpečení v EU i ve světě.

Návrh právního rámce pro obnovu přírody je klíčovým opatřením, jak zabránit kolapsu ekosystémů a nejhorším dopadům změny klimatu a ztráty biologické rozmanitosti. Obnova evropských mokřadů, řek, lesů, travních porostů, mořských ekosystémů, městského prostředí a druhů, které je obývají, je nákladově efektivní investicí do našeho potravinového zabezpečení, odolnosti vůči změně klimatu, zdraví a dobrých životních podmínek, tedy investicí, která se vyplatí. Ve stejném duchu jsou navržena i nová pravidla používání chemických pesticidů, díky nimž se sníží environmentální stopa potravinového systému EU, ochrání zdraví a životní podmínky obyvatel a pracovníků v zemědělství a zmírní hospodářské ztráty, jež se již projevují v důsledku zhoršujícího se stavu půdy a úbytku opylovačů způsobeného pesticidy. 

Do roku 2050 budou díky právnímu rámci pro obnovu přírody napraveny škody na evropské přírodě

Komise dnes navrhuje vůbec poprvé právní předpisy, které se výslovně zaměřují na obnovu evropské přírody, na revitalizaci 80 % evropských stanovišť, která jsou ve špatném stavu, a na navrácení přírody do všech ekosystémů, od lesů a zemědělské půdy až po mořské, sladkovodní a městské ekosystémy. Podle tohoto návrhu právního rámce se na každý členský stát budou vztahovat právně závazné cíle obnovy přírody v různých ekosystémech, které doplní stávající právní předpisy. Záměrem je, aby se do roku 2030 vztahovala opatření na obnovu přírody alespoň na 20 % pevninských a mořských oblastí EU, s případným rozšířením těchto opatření na všechny ekosystémy, které potřebují revitalizovat, a to do roku 2050.

Tato legislativa obohatí stávající zkušenosti s opatřeními na obnovu přírody, jako jsou návrat volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zalesňování, ekologizace měst a infrastruktury nebo odstraňování znečištění, které umožňují přírodě se zotavit. Obnova přírody není stejná jako ochrana přírody a nevede automaticky k většímu počtu chráněných oblastí. Zatímco obnova přírody je v chráněných oblastech nezbytná i kvůli jejich zhoršujícímu se stavu, ne všechny revitalizované oblasti se musí stát chráněnými. Většina z nich ani nebude, protože obnova nevylučuje hospodářskou činnost. Cílem obnovy je žít a produkovat v souladu s přírodou tím, že se navrátí biologická rozmanitost i do oblastí, kde probíhá hospodářská činnost, jako jsou například obhospodařované lesy, zemědělská půda a města.

Obnova přírody se úzce týká všech složek společnosti, kterým také přináší užitek, musí být prováděna inkluzivním způsobem a má obzvláště pozitivní dopad na ty, kdo svým způsobem obživy přímo závisí na dobrém stavu přírody, tj. zemědělce, lesníky, rybáře apod. Investice do obnovy přírody zvyšují ekonomickou hodnotu každého vynaloženého eura o 8 až 38 eur, a to díky ekosystémovým službám, které podporují potravinovou bezpečnost, odolnost ekosystémů a klimatu, zmírňování změny klimatu a lidské zdraví. Zvyšují také zastoupení přírody v naší krajině a každodenním životě, což má prokazatelný přínos pro naše zdraví a dobré životní podmínky, jakož i její kulturní a rekreační hodnotu.

Právní rámec pro obnovu přírody stanoví cíle a povinnosti v celé řadě ekosystémů na pevnině i na moři. Jednou z hlavních priorit budou ekosystémy, které mají největší potenciál pohlcovat a ukládat uhlík a předcházet dopadu přírodních katastrof (např. povodní), případně tento dopad snižovat. Nový rámec vychází ze stávajících právních předpisů, ale neomezuje se jen pole působnosti směrnice o stanovištích a chráněné oblasti sítě Natura 2000, nýbrž se vztahuje na všechny ekosystémy, aby se do roku 2030 začaly obnovovat všechny přírodní a polopřírodní ekosystémy. EU vyčlenila v tomto ohledu značné finanční prostředky: v rámci stávajícího víceletého finančního rámce bude na výdaje na biologickou rozmanitost, včetně obnovy, k dispozici přibližně 100 miliard eur.

Mezi navrhované cíle patří:

  • zastavení úbytku populací opylovačů do roku 2030 a zvýšení jejich populace od tohoto data
  • zajištění nulové čisté ztráty zelených městských ploch do roku 2030, 5% nárůst do roku 2050, minimálně 10% pokryv vzrostlými stromy ve všech evropských městech a předměstích a čistý přírůstek zelených ploch integrovaných do budov a infrastruktury
  • celkový nárůst biologické rozmanitosti v zemědělských ekosystémech a pozitivní vývoj týkající se lučních motýlů, ptáků zemědělské krajiny, organického uhlíku v minerálních vrstvách pod ornou půdou a vysoce rozmanitých krajinných prvků na zemědělské půdě
  • obnova a zavodňování odvodněných rašelinišť využívaných v zemědělství a za účelem těžby rašeliny
  • celkový nárůst biologické rozmanitosti v lesních ekosystémech a pozitivní vývoj týkající se propojenosti lesů, objemu odumřelých lesních porostů, podílu lesů s různým stářím porostu, lesních ptáků a zásob organického uhlíku
  • obnova mořských přírodních stanovišť, např. porostů ponořeně rostoucích krytosemenných rostlin nebo mořského dna pokrytého sedimenty, a obnova stanovišť ikonických mořských druhů, jako jsou delfíni, sviňuchy, žraloci a mořští ptáci
  • odstranění říčních bariér tak, aby se do roku 2030 nejméně 25 000 km řek přeměnilo na volně tekoucí řeky

Právní předpisy by vyžadovaly, aby členské státy vypracovaly národní plány obnovy přírody, a to v úzké spolupráci s vědci, zainteresovanými zúčastněnými stranami a veřejností, což pomůže plnit stanovené cíle při zachování flexibility s ohledem na podmínky panující v jednotlivých státech. Existují zvláštní pravidla pro správu věcí veřejných (monitorování, posuzování, plánování, podávání zpráv a prosazování), která by rovněž zlepšila tvorbu politik na vnitrostátní a evropské úrovni a zajistila, aby orgány společně braly ohled na otázky související s biologickou rozmanitostí, klimatem a zdrojem obživy.

Návrh plní klíčový prvek Zelené dohody pro Evropu: závazek definovaný ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, aby šla Evropy příkladem v zastavení úbytku biologické rozmanitosti a v obnově přírody. Jedná se o klíčový příspěvek EU k probíhajícím jednáním o celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020, který má být přijat na 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, jež se bude konat v Montrealu od 7. do 15. prosince 2022.

Přísná pravidla pro omezení používání chemických pesticidů a zajištění udržitelnějších potravinových systémů do roku 2030

Dnešní návrh na omezení používání chemických pesticidů je jedním z rozhodujících kroků k realizaci našeho závazku zastavit úbytek biologické rozmanitosti v Evropě. Návrh pomůže vybudovat udržitelné potravinové systémy v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a zároveň zajistí trvalé potravinové zabezpečení a ochranu našeho zdraví.

Vědci a občané jsou stále více znepokojeni používáním pesticidů a hromaděním jejich reziduí a metabolitů v životním prostředí. V závěrečné zprávě Konference o budoucnosti Evropy občané výslovně požadovali, aby se řešila otázka používání pesticidů a rizika s tím spojená. Ukázalo se však, že současná pravidlasměrnice o udržitelném používání pesticidů jsou příliš mírná a jsou prováděna nerovnoměrně. Rovněž nebylo dosaženo dostatečného pokroku v používání integrované ochrany rostlin před škůdci, jakož i dalších alternativních přístupů.  Chemické pesticidy poškozují lidské zdraví a způsobují úbytek biologické rozmanitosti v zemědělských oblastech. Kontaminují ovzduší, vodu a širší okolí. Komise proto navrhuje jasná a závazná pravidla:

  • Právně závazné cíle na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni spočívající ve snížení používání chemických pesticidů a nebezpečnějších pesticidů a rizik s nimi spojených o 50 % do roku 2030. Členské státy si stanoví své vlastní vnitrostátní cíle snižování používání pesticidů v rámci stanovených parametrů, aby se zajistilo, že budou dosaženy celounijní cíle. Nová přísná pravidla ochrany před škůdci, která je šetrná k životnímu prostředí: Nová opatření zajistí, aby všichni zemědělci a další profesionální uživatelé pesticidů uplatňovali integrovanou ochranu rostlin (IOR), v níž jsou nejprve zváženy alternativní ekologické metody prevence a ochrany před škůdci a teprve poté je možné jako krajní řešení použít chemické pesticidy.  Opatření rovněž zahrnuje povinnost, aby zemědělci a další profesionální uživatelé vedli evidenci pesticidů. Kromě toho musí členské státy stanovit pravidla pro jednotlivé plodiny a určit alternativy, které mají být používány namísto chemických pesticidů. 
  • Zákaz všech pesticidů v citlivých oblastech. Používání všech pesticidů bude zakázáno v místech, jako je městská zeleň, včetně veřejných parků a zahrad, hřišť, škol, rekreačních nebo sportovních ploch, veřejných stezek a chráněných oblastí v souladu se sítí Natura 2000 a v jakékoli ekologicky citlivé oblasti, která má být zachována pro ohrožené opylovače.Tato nová pravidla odstraní chemické pesticidy z naší blízkosti a z našeho běžného života.

Návrh mění stávající směrnici na nařízení, které bude přímo použitelné ve všech členských státech. Tím se vyřeší přetrvávající problémy s nedostatečným a nerovnoměrným prováděním stávajících pravidel v posledním desetiletí.  Členské státy budou muset Komisi předkládat podrobné výroční zprávy o pokroku v této oblasti a o provádění pravidel.

Podpora transformace

Balíček klíčových politik podpoří zemědělce a další uživatele při přechodu na udržitelnější systémy produkce potravin. Patří sem:

  • nová pravidla společné zemědělské politiky, která zajistí, aby byly zemědělcům během přechodného období v délce pěti let kompenzovány veškeré náklady na provádění nových pravidel
  • důraznější opatření ke zvýšení sortimentu biologických a nízkorizikových alternativ na trhu
  • výzkum a vývoj nových technologií a technik, včetně přesného zemědělství, v rámci programů Horizont EU
  • akční plán pro ekologickou produkci podporující plnění cílů strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, které se týkají pesticidů

Transformace bude rovněž podpořena návrhem ohledně údajů o udržitelnosti zemědělských podniků a vývojem na trhu v souvislosti s přesným zemědělstvím, jako jsou postřikovače využívající geoprostorovou lokalizaci a metody rozpoznávání škůdců.

Celosvětové výsledky

V souladu s politikou udržitelného používání pesticidů Komise vůbec poprvé již brzy navrhne nové opatření, které při rozhodování o maximálních limitech reziduí v potravinách zohlední její závazek k celosvětovým environmentálním aspektům. Dovážené potraviny obsahující měřitelná rezidua zakázaných látek by neměly být v průběhu času uváděny na trh v EU. To vyvolá sled pozitivních důsledků a povzbudí třetí země, aby omezily nebo zakázaly používání těch pesticidů, které jsou již v EU zakázány.

Komise bude brzy konzultovat členské státy a třetí země ohledně opatření, kterým se sníží na nulu rezidua thiamethoxamu a klothianidinu, což jsou dvě látky, o nichž je známo, že významně přispívají k celosvětovému úbytku opylovačů. Jedná se o látky, které již nejsou v EU povoleny. Po přijetí tohoto opatření přestanou být dovážené potraviny obsahující měřitelná rezidua těchto dvou látek po určitých přechodných obdobích uváděny na trh v EU.

Vyjádření členů Komise:

Výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans k tomu uvedl: „My, lidé, závisíme na přírodě. Na vzduchu, který dýcháme, na vodě, kterou pijeme, na potravinách, které konzumujeme – to vše je pro nás životně důležité. I naše ekonomika čerpá z přírody.Krize v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti ale ohrožují samotný základ našeho života na Zemi. Jelikož v boji proti klimatické krizi již určitého pokroku dosahujeme, přidáváme dnes další dva právní předpisy, které představují obrovský krok vpřed v boji proti hrozícímu zničení životního prostředí. Když obnovíme přírodu, umožníme jí i nadále poskytovat čistý vzduch, vodu a potraviny a chránit nás před nejhoršími dopady klimatické krize. Snížením používání pesticidů rovněž pomůžeme obnovit přírodu a ochránit lidi, kteří s těmito chemickými látkami pracují.“

Komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius prohlásil: „Evropané to říkají jasně: Chceme, aby EU jednala ve prospěch přírody a vrátila ji zpět do našeho života. Vyjádření vědců je rovněž jasné: Již není na co čekat, čas se naplňuje. A jasný je tento problém i z ekonomického hlediska: Každé euro vynaložené na obnovu přírody nám přinese zpět nejméně osm eur. A právě o to v tomto přelomovém návrhu jde: obnovit biologickou rozmanitost a ekosystémy, abychom mohli žít a prosperovat v souladu s přírodou. Jedná se o legislativu pro všechny lidi v Evropě i pro budoucí generace, ve prospěch zdravé planety a fungujícího hospodářství. Zatím nemá ve světě obdoby a my doufáme, že na nadcházející konferenci COP15 může být inspirací k přijetí ambiciózního mezinárodního závazku v oblasti ochrany biologické rozmanitosti.“ 

Komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová v této souvislosti apeluje: „Je načase změnit způsob používání pesticidů v EU. Jedná se o zdraví obyvatel i planety. Tímto návrhem plníme očekávání našich občanů a závazky uvedené ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ spočívající ve vybudování systému výroby udržitelnějších a zdravějších potravin. V zájmu ochrany půdy, ovzduší a potravin a potažmo i zdraví obyvatel musíme omezit používání chemických pesticidů. Nejdříve zakážeme používání pesticidů ve veřejných zahradách a na hřištích, čímž zajistíme, že budeme v běžném životě těmto látkám vystaveni mnohem méně. Z prostředků společné zemědělské politiky finančně podpoříme zemědělce, aby po dobu pěti let pokryli veškeré náklady vyplývající ze zavedení nových pravidel. Nikoho nenecháme na holičkách.“ 

Další postup

Oba návrhy budou nyní projednány v Evropském parlamentu a Radě v souladu s řádným legislativním postupem. Po jejich přijetí se jejich účinek začne projevovat v praxi postupně: opatření na obnovu přírody mají být zavedena do roku 2030, ale cíle v oblasti pesticidů musí být do roku 2030 již dosažena.

Neexistuje žádná přímá souvislost s bezprostředními dopady ruské agrese vůči Ukrajině. Tyto návrhy posílí odolnost a potravinové zabezpečení Evropy ve střednědobém horizontu, neboť se ozdraví a zvýší populace opylovačů, sníží se eroze půdy, zvýší se zadržování vody a naše příroda se vyčistí a postupně se zbaví toxických látek. Sníží se tím také závislost zemědělců na nákladných vstupech, jako jsou chemické pesticidy, což podpoří cenově dostupné potraviny pro všechny Evropany.

Souvislosti 

Zdravé a odolné ekosystémy jsou páteří našich dobrých životních podmínek a prosperity, poskytují potraviny, čistou vodu, zajišťují propad uhlíku a chrání před přírodními katastrofami, včetně katastrof způsobených změnou klimatu. Více než polovina celosvětového HDP závisí na přírodě a službách, které poskytuje, a více než 75 % celosvětových druhů potravinářských plodin závisí na opylovačích.

Navzdory svému významu příroda v Evropě znepokojivě ubývá, přičemž více než 80 % stanovišť se nachází ve špatném stavu.  Nejvíce postiženy jsou mokřady, rašeliniště, travní porosty a duny.  Plocha mokřadů se v západní, střední a východní Evropě od roku 1970 zmenšila o 50 %. V posledním desetiletí došlo k úbytku populací ryb o 71 % a obojživelníků o 60 %. Podle odhadů jsme v letech 1997 až 2011 přišly kvůli ztrátě biologické rozmanitosti každý rok o 3,5–18,5 bilionu eur.

Posouzení dopadů právního rámce pro obnovu přírody ukázalo, že přínosy obnovy přírody zdaleka převažují náklady. Odhaduje se, že hospodářské přínosy obnovy rašelinišť, mokřadů, lesů, vřesoviště a křovin, travních porostů, řek, jezer, aluviálních a mořských stanovišť a pobřežních mokřadů jsou osmkrát vyšší než náklady do nich vložené.

Návrh týkající se udržitelného používání pesticidů nahrazuje směrnici 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů, jejímž cílem bylo dosáhnout udržitelného používání pesticidů v EU snížením rizik a dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a podporou používání integrované ochrany rostlin. Hlavní opatření směrnice se týkala vzdělávání uživatelů a distributorů, kontroly zařízení pro aplikaci pesticidů, zákazu leteckého postřiku a omezení používání pesticidů v citlivých oblastech. Různé zprávy poukázaly na nedostatky v provádění směrnice, což vedlo k nedostatečnému snížení používání pesticidů a jejich rizik.

Občané z celé Evropy z různých částí společnosti doporučili na Konferenci o budoucnosti Evropy „drastické snížení používání chemických pesticidů a hnojiv ve všech typech zemědělských podniků“ a „rozvoj udržitelného zemědělství, včetně úcty k přírodě a pracovníkům“. Dnešním balíčkem Komise reaguje na pět návrhů a osm konkrétních opatření doporučených občany.

Další informace

Otázky a odpovědi týkající se právního rámce pro obnovu přírody

Informativní přehled o právním rámci pro obnovu přírody

Informativní přehled o biologické rozmanitosti a odolnosti

Publikace: Obnova přírody (aktuální projekty v členských státech)

Otázky a odpovědi týkající se pesticidů

Informativní přehled o omezení rizik a používání pesticidů v Evropě

Informativní přehled o udržitelnějším používání pesticidů v Evropě

Informativní přehled o podpoře zemědělců při snižování používání chemických pesticidů

Interaktivní vzdělávací zážitek: Pollinator Park (Park opylovačů)

Podrobnosti

Datum zveřejnění
22 červen 2022