Skip to main content
Logo Evropské komise
Zastoupení v České republice
Zpráva14 červenec 2021Zastoupení v Česku

Zelená dohoda pro Evropu: Komise navrhuje transformaci hospodářství a společnosti EU s cílem splnit ambice v oblasti klimatu

green_deal.jpg
© EC Audiovisual Service
© EC Audiovisual Service
Evropská komise dnes přijala balíček návrhů, jejichž cílem je učinit politiky EU v oblasti klimatu, využívání půdy, energetiky, dopravy a zdanění vhodné ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Dosažení tohoto snížení emisí v příštím desetiletí je nezbytné k tomu, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě a aby se Zelená dohoda pro Evropu stala skutečností. 

Komise dnešními návrhy představuje legislativní nástroje k dosažení cílů dohodnutých v evropském právním rámci pro klima a k zásadní transformaci hospodářství a společnosti pro spravedlivou, ekologickou a prosperující budoucnost.

Komplexní a vzájemně provázaný soubor návrhů

Dnešní návrhy umožní nezbytné zrychlení při snižování emisí skleníkových plynů v příštím desetiletí. Kombinují: uplatňování obchodování s emisemi v nových odvětvích a zpřísnění stávajícího systému EU pro obchodování s emisemi, větší využívání energie z obnovitelných zdrojů, vyšší energetickou účinností, rychlejší zavádění nízkoemisních druhů dopravy a infrastruktury a paliv na jejich podporu, sladění daňových politik s cíli Zelené dohody, opatření pro předcházení úniku uhlíku a nástroje k zachování a rozšíření přirozených propadů uhlíku.

  • Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) stanoví cenu za znečištění uhlíkem a každoročně snižuje emisní stropy pro určitá hospodářská odvětví. Úspěšně za posledních 16 let snížil emise z výroby elektřiny a energeticky náročných výrobních odvětví o 42,8 %Komise dnes navrhuje ještě více snížit celkový emisní strop a zvýšit roční míru jeho snižování. Komise rovněž navrhuje postupně rušit přidělování bezplatných povolenek pro leteckou dopravu, aby bylo dosaženo souladu s programem kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA), a poprvé začlenit emise z lodní dopravy do EU ETS. V zájmu řešení problému absence snížení emisí ze silniční dopravy a budov bude zřízen nový samostatný systém obchodování s emisemi pro distribuci pohonných hmot pro silniční dopravu a budovy. Komise také navrhuje zvýšit objem Inovačního fondu a Modernizačního fondu.
  • Pro doplnění značných výdajů na klima z rozpočtu EU by členské státy měly vynakládat veškeré své příjmy z obchodování s emisemi na projekty v oblasti klimatu a energetiky. Vyčleněná část příjmů z nového systému pro silniční dopravu a budovy by měla řešit případný sociální dopad na zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy.
  • Nařízení o „sdílení úsilí“ přiřazuje každému členskému státu ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí pro budovy, silniční a vnitrostátní námořní dopravu, zemědělství, odpady a malá průmyslová odvětví. Vzhledem k odlišnosti výchozích pozic a kapacit jednotlivých členských států vycházejí tyto cíle z jejich HDP na obyvatele, přičemž je zohledněna nákladová efektivnost.
  • Členské státy mají rovněž společnou odpovědnost za odstraňování uhlíku z atmosféry, a proto nařízení o využívání půdy, lesnictví a zemědělství stanoví celkový cíl EU pro pohlcování uhlíku přírodními propady uhlíku, který odpovídá 310 milionům tun emisí CO2 do roku 2030. Vnitrostátní cíle budou po členských státech požadovat, aby pečovaly o své propady uhlíku a usilovaly o jejich rozšíření. EU by měla usilovat o dosažení klimatické neutrality do roku 2035, pokud jde o využívání půdy, lesnictví a zemědělství, také včetně emisí jiných než emisí CO2, jako jsou emise z používání hnojiv a chovu hospodářských zvířat. Cílem strategie EU v oblasti lesnictví je zlepšit kvalitu, kvantitu a odolnost lesů v EU. Strategie podporuje lesníky a lesní biohospodářství, zachovává udržitelnost těžby a využívání biomasy, udržuje biologickou rozmanitost a stanoví plán výsadby tří miliard stromů v celé Evropě do roku 2030.
  • Výroba a využívání energie představují 75 % emisí EU, takže urychlení přechodu na ekologičtější energetický systém je nezbytné. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie vytyčí zvýšený cíl vyrábět 40 % naší energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. K této ambici přispějí všechny členské státy a konkrétní cíle se navrhují pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, pro vytápění a chlazení, v budovách a průmyslu. Aby byly splněny cíle v oblasti klimatu i životního prostředí, zpřísňují se kritéria udržitelnosti pro využívání bioenergie a členské státy musí koncipovat veškeré režimy na podporu bioenergie způsobem, který respektuje kaskádový princip využívání dřevní biomasy.
  • K omezení celkové spotřeby energie, snížení emisí a řešení energetické chudoby stanoví směrnice o energetické účinnosti ambicióznější závazný roční cíl pro snížení spotřeby energie na úrovni EU. Bude vodítkem pro stanovení vnitrostátních příspěvků a téměř zdvojnásobí roční povinné úspory energie pro členské státy. Veřejný sektor bude muset každoročně renovovat 3 % svých budov, aby stimuloval vlnu renovací, tvořil pracovní místa a snížil spotřebu energie a náklady pro daňové poplatníky.
  • Pro řešení problému zvyšujících se emisí v silniční dopravě je zapotřebí kombinace opatření, která doplní obchodování s emisemi. Přísnější emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky urychlí přechod na mobilitu s nulovými emisemi tím, že budou vyžadovat snížení průměrných emisí nových automobilů o 55 % od roku 2030 a o 100 % od roku 2035 ve srovnání s rokem 2021. Nové automobily zaregistrované od roku 2035 budou tedy vozidly s nulovými emisemi. Aby se zajistilo, že řidiči budou moci po celé Evropě nabíjet nebo napájet svá vozidla ve spolehlivé síti, bude zrevidované nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva od členských států vyžadovat, aby rozšířily kapacitu nabíjení v souladu s prodejem automobilů s nulovými emisemi, a aby na hlavních silničních tazích v pravidelných intervalech instalovaly dobíjecí a čerpací stanice: každých 60 kilometrů v případě elektrického nabíjení a každých 150 km v případě vodíkových paliv.
  • Letecká a námořní paliva způsobují značné znečištění a vyžadují rovněž zvláštní opatření doplňující obchodování s emisemi. Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva vyžaduje, aby letadla a lodě měly přístup k dodávkám elektřiny z čistých zdrojů v hlavních přístavech a na letištíchIniciativa v oblasti leteckých paliv ReFuelEU Aviation bude vyžadovat, aby dodavatelé paliv mísili stále více udržitelných leteckých paliv do tryskového paliva čerpaného na letištích EU, včetně syntetických nízkouhlíkových paliv, známých jako e-paliva. Podobně bude iniciativa v oblasti námořních paliv FuelEU Maritime stimulovat využívání udržitelných námořních paliv a technologií s nulovými emisemi tím, že stanoví maximální limit pro obsah skleníkových plynů v rámci energie spotřebovávané loděmi vplouvajícími do evropských přístavů.
  • Daňový systém pro energetické produkty musí chránit a zlepšovat jednotný trh a podporovat ekologickou transformaci stanovením správných pobídek. Revize směrnice o zdanění energie navrhuje sladit zdanění energetických produktů s politikami EU v oblasti energetiky a klimatu, propagovat čisté technologie a odstranit zastaralé výjimky a snížené sazby, které v současnosti podporují využívání fosilních paliv. Cílem nových pravidel je omezit škodlivé účinky soutěže v oblasti zdanění energie a pomoci členským státům zajistit příjmy z ekologických daní, které mají na růst menší negativní dopad než zdanění práce.
  • Nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích promítne cenu uhlíku do ceny dovozu vybraných výrobků, aby se zajistilo, že ambiciózní opatření v oblasti klimatu v Evropě nepovedou k „úniku uhlíku“. Tím se zajistí, že snížení emisí v Evropě přispěje k celosvětovému snížení emisí, namísto odsunutí uhlíkově intenzivní produkce mimo Evropu. Cílem je rovněž povzbudit průmysl mimo EU a naše mezinárodní partnery, aby učinili kroky stejným směrem.

Tyto návrhy jsou propojeny a vzájemně se doplňují. Potřebujeme tento vyvážený balíček a příjmy, které tvoří, abychom zajistili transformaci, díky níž bude Evropa spravedlivá, ekologická a konkurenceschopná; odpovědnost zde bude rovnoměrně rozdělena napříč různými odvětvími a členskými státy a v případě nutnosti bude poskytnuta další pomoc.

 

Sociálně spravedlivý přechod

Přestože ve střednědobém až dlouhodobém horizontu přínosy politik EU v oblasti klimatu jednoznačně převažují nad náklady na tento přechod, v krátkodobém horizontu hrozí, že tyto politiky ještě více zatíží zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy. Koncepce politik obsažených v dnešním balíčku proto spravedlivě rozděluje náklady na boj proti změně klimatu a na přizpůsobení se této změně.

Nástroje pro stanovení cen uhlíku navíc zvyšují příjmy, které lze znovu investovat do stimulace inovací, hospodářského růstu a investic do čistých technologií. Navrhuje se vytvoření nového Sociálního fondu pro klimatická opatření s cílem poskytnout členským státům vyčleněné finanční prostředky na pomoc občanům s investicemi do energetické účinnosti, nových systémů vytápění a chlazení a čistší mobility. Sociální fond pro změnu klimatu by byl financován z rozpočtu EU s použitím částky odpovídající 25 % očekávaných příjmů z obchodování s emisemi z paliv používaných v budovách a v silniční dopravě. Poskytne členským státům na období 2025–2032 finanční prostředky ve výši 72,2 miliardy eur na základě cílené změny víceletého finančního rámce. Díky návrhu čerpat odpovídající příslušné finanční prostředky členských států by fond mobilizoval 144,4 miliardy eur na sociálně spravedlivý přechod.

Přínos dnešního úsilí na ochranu lidí a planety je jasný: čistší ovzduší, chladnější a ekologičtější města, zdravější občané, nižší spotřeba energie a nižší účty, evropská pracovní místa, technologie a průmyslové příležitosti, více prostoru pro přírodu a zdravější planeta, která bude předána budoucím generacím. Výzvou, která je těžištěm ekologické transformace Evropy, je zajistit, aby výhody a příležitosti, které z ní plynou, byly dostupné všem, a to co nejrychleji a co nejspravedlivěji. Využíváním různých dostupných nástrojů politiky na úrovni EU můžeme zajistit, aby byla rychlost změn dostatečná, avšak nikoliv zbytečně rušivá.

 

Souvislosti

Zelená dohoda pro Evropu, kterou Komise představila dne 11. prosince 2019, stanoví cíl učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Evropský právní rámec pro klima, který vstupuje v platnost tento měsíc, zakotvuje do závazných právních předpisů závazek EU ve smyslu klimatické neutrality a střednědobý cíl snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Závazek EU snížit do roku 2030 své čisté emise nejméně o 55 % byl UNFCCC oznámen v prosinci 2020 jako příspěvek EU k plnění cílů Pařížské dohody.

Výsledkem stávajících právních předpisů EU v oblasti klimatu a energetiky je snížení emisí skleníkových plynů v EU ve srovnání s rokem 1990 o 24 %, zatímco ekonomika EU ve stejném období vzrostla o více než 60 %; růst se tak oddělil od emisí. Tento vyzkoušený a osvědčený právní rámec tvoří základ tohoto balíčku předpisů.

Komise před předložením těchto návrhů provedla rozsáhlá posouzení dopadů s cílem změřit příležitosti a náklady spojené s ekologickou transformací. V září 2020 podpořilo komplexní posouzení dopadů návrh Komise zvýšit cíl EU v oblasti čistého snížení emisí do roku 2030 alespoň na 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Vyplynulo z něj, že tento cíl je jak dosažitelný, tak přínosný. Dnešní legislativní návrhy jsou podloženy podrobnými posouzeními dopadů a přihlížejí k propojení s ostatními částmi balíčku.

Ekologickou transformaci podpoří dlouhodobý rozpočet EU na příštích sedm let Na podporu opatření v oblasti klimatu bylo vyčleněno 30 % z programů víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v hodnotě 2 biliony eur, jakož i prostředky z nástroje na podporu oživení NextGenerationEU. Na opatření v oblasti klimatu je věnováno 37 % z Nástroje pro oživení a odolnost v hodnotě 723,8 miliardy eur, které budou financovat vnitrostátní programy členských států v rámci nástroje na podporu oživení NextGenerationEU.

 

Členové sboru komisařů k tomu uvedli:

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Ekonomika založená na fosilních palivech dosáhla svých hranic. Chceme příštím generacím předat zdravou planetu, dobrá pracovní místa a růst, který neškodí naší přírodě. Zelená dohoda pro Evropu je naší strategií růstu, která směřuje k dekarbonizované ekonomice. Evropa byla prvním kontinentem, který prohlásil, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální. Nyní jsme první, kdo předkládá konkrétní plán. Evropa proměňuje slova v činy prostřednictvím inovací, investic a sociální kompenzace.“

Výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans k tomu dodal: „Jde o rizikové desetiletí v boji proti klimatickým krizím a krizím v oblasti biologické rozmanitosti. Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle a my dnes vysvětlujeme, jak je můžeme splnit. Dospět k ekologické a zdravé budoucnosti pro všechny bude vyžadovat značné úsilí v každém odvětví a ze strany všech členských států. Naše návrhy společně podnítí nezbytné změny, všem občanům umožní pocítit co nejdříve přínosy opatření v oblasti klimatu a poskytnou podporu nejzranitelnějším domácnostem. Transformace Evropy bude spravedlivá, ekologická a konkurenceschopná.“

Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni uvedl: „Naše úsilí v boji proti změně klimatu musí být politicky ambiciózní, celosvětově koordinované a sociálně spravedlivé. Nyní aktualizujeme dvě desetiletí stará pravidla tak, aby podporovala využívání zelených paliv a omezovala škodlivou soutěž v oblasti zdanění energie. A navrhujeme mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který sladí cenu uhlíku při dovozu s cenou platnou v rámci EU. Při plném dodržení našich závazků v rámci WTO to zajistí, že naše ambice v oblasti klimatu nebudou oslabovány zahraničními firmami, které podléhají méně přísným požadavkům v oblasti životního prostředí. Podpoří to také ekologičtější normy za našimi hranicemi. Jde o jedinečnou chvíli ve smyslu „teď nebo nikdy“. Každý rok je hrůzná realita změny klimatu zřetelnější: dnes potvrzujeme své odhodlání jednat dříve, než bude pozdě.“

Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová dodala: „Splnění cílů Zelené dohody nebude možné bez přetvoření našeho energetického systému – právě zde totiž vzniká většina našich emisí. Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, musíme přeměnit vývoj obnovitelných zdrojů energie v revoluci a zajistit, aby při tom nedocházelo k plýtvání energií. Dnešní návrhy stanoví ambicióznější cíle, odstraňují překážky a doplňují pobídky tak, abychom se ještě rychleji přiblížili energetickému systému s nulovými čistými emisemi.“

Komisařka pro dopravu Adina Văleanová poznamenala: „Díky našim třem iniciativám zaměřeným na dopravu – ReFuel Aviation, FuelEU Maritime a nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva – podpoříme přechod odvětví dopravy na systém, který obstojí i v budoucnu. Vytvoříme trh pro udržitelná alternativní paliva a nízkouhlíkové technologie a vybudujeme správnou infrastrukturu, která zajistí široké využívání vozidel a plavidel s nulovými emisemi. Tento balíček nás posune nad rámec ekologizace mobility a logistiky. Je to šance, aby se EU stala vedoucím trhem pro špičkové technologie.“

Komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius řekl: „Lesy jsou výraznou součástí řešení mnoha problémů, jimž čelíme, když se potýkáme s krizí v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Jsou také nezbytným faktorem pro splnění cílů EU v oblasti klimatu do roku 2030. Současný stav lesů z hlediska ochrany v EU však daleka není příznivý. Musíme zvýšit využívání postupů šetrných k biologické rozmanitosti a zajistit zdraví a odolnost lesních ekosystémů. Strategie v oblasti lesnictví představuje skutečnou změnu ve způsobech, jak chránit, spravovat a pěstovat naše lesy pro naši planetu, lidi a hospodářství.“

Komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski uvedl: „Lesy jsou v boji proti změně klimatu nezbytné. Poskytují také pracovní místa a růst ve venkovských oblastech, udržitelný materiál pro rozvoj biohospodářství a cenné ekosystémové služby pro naši společnost. Cílem strategie EU v oblasti lesnictví, která řeší sociální, ekonomické a ekologické aspekty dohromady, je zajistit a posílit multifunkčnost našich lesů a zdůraznit klíčovou úlohu milionů lesníků, kteří pracují v terénu. Nová společná zemědělská politika bude příležitostí pro cílenou podporu našich lesníků a udržitelný rozvoj našich lesů“.

 

Další informace

Sdělení: balíček „Fit for 55“ pro realizaci cílů EU do roku 2030

Internetové stránky pro realizaci Zelené dohody pro Evropu (včetně legislativních návrhů)

Internetové stránky s audiovizuálním materiálem souvisejícím s návrhy

Otázky a odpovědi o systému EU pro obchodování s emisemi

Otázky a odpovědi týkající se nařízení o „sdílení úsilí“ a nařízení o využívání půdy, lesnictví a o zemědělství

Otázky a odpovědi o tom, jak učinit naše energetické systémy vhodné pro naše cíle v oblasti klimatu

Otázky a odpovědi o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

Otázky a odpovědi o revizi směrnice o zdanění energie

Otázky a odpovědi o udržitelné dopravní infrastruktuře a palivech

Informativní přehled o struktuře balíčku

Informativní přehled o sociálně spravedlivé transformaci

Informativní přehled o přírodě a lesích

Informativní přehled o dopravě

Informativní přehled o energetice

Informativní přehled o budovách

Informativní přehled o průmyslu

Informativní přehled o vodíku

Informativní přehled o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

Informativní přehled o tom, jak učinit zdanění energií ekologičtější

Brožura o realizaci Zelené dohody pro Evropu

Podrobnosti

Datum zveřejnění
14 červenec 2021
Autor /Autorka
Zastoupení v Česku