Stručné shrnutí:
- Komise vydala zimní hospodářskou prognózu
- Ekonomika EU je v lepší kondici, než se čekalo na podzim
- Výhled růstu v EU zvýšila pro rok 2023 na 0,8 % a v roce 2024 na 1,6 %
- V ČR se předpokládá pro letošek růst HDP ve výši 0,1 %, v roce 2024 pak 1,9 %
- Inflace v EU se letos podle odhadu sníží na 6,4 %, v roce 2024 na 2,8 %
- V ČR se očekává letošní inflace ve výši 9,3 %, v roce 2024 pak 3,5 %
- Ekonomika EU se vyhne recesi
- Přesto však trvají nepříznivé podmínky
- Podniky se potýkají s vysokými náklady, kupní síla je oslabená
Celé znění tiskové zprávy:
Téměř rok poté, co Rusko zahájilo agresivní válku proti Ukrajině, vstoupila ekonomika EU do roku 2023 lépe, než se očekávalo podle prognózy z loňského podzimu. V zimní průběžné prognóze se výhled růstu na letošní rok zvyšuje na 0,8 % v EU a 0,9 % v eurozóně. Obě oblasti by se tak měly těsně vyhnout technické recesi, která se předpokládala na přelomu roku. Prognóza rovněž mírně snižuje projekce inflace na roky 2023 i 2024.
Lepší výhled díky větší odolnosti
Po silné expanzi v prvním pololetí roku 2022 se tempo růstu ve třetím čtvrtletí snížilo, i když o něco méně, než se očekávalo. Ve čtvrtém čtvrtletí se hospodářství EU navzdory mimořádným nepříznivým otřesům vyhnulo recesi, která se předpovídala v podzimní prognóze. Roční míra růstu za rok 2022 se nyní odhaduje na 3,5 % jak v EU, tak v eurozóně.
Příznivý vývoj po vydání podzimní prognózy zlepšil i výhled růstu na letošní rok. Díky pokračující diverzifikaci zdrojů dodávek a prudkému poklesu spotřeby zůstaly zásoby plynu nad sezónní průměrem předchozích let a velkoobchodní ceny plynu klesly výrazně pod předválečnou úroveň. Trh práce v EU navíc nadále dosahoval dobrých výsledků, přičemž míra nezaměstnanosti zůstala až do konce roku 2022 na historicky nejnižší úrovni 6,1 %. Důvěra se zlepšuje a lednové průzkumy naznačují, že ani v prvním čtvrtletí 2023 by hospodářskou činnost neměla postihnout recese.
Podmínky jsou však stále značně nepříznivé. Spotřebitelé a podniky se i nadále potýkají s vysokými náklady na energii a jádrová inflace (celková inflace bez započtení cen energie a nezpracovaných potravin) v lednu stále rostla, což dále oslabovalo kupní sílu domácností. Vzhledem k přetrvávajícím inflačním tlakům bude pokračovat zpřísňování měnové politiky, které bude mít negativní dopad na podnikatelskou činnost a brzdit investice.
Očekávané tempo růstu v roce 2023 činí podle zimní průběžné prognózy 0,8 % v EU a 0,9 % v eurozóně, tedy o 0,5 a 0,6 procentního bodu více než v prognóze podzimní. Míra růstu pro rok 2024 zůstává beze změny, a sice 1,6 % v EU a 1,5 % v eurozóně. Do konce předpovídaného období by objem produkce měl být téměř o 1 % vyšší, než jak se očekávalo v prognóze z loňského podzimu.
Inflace bude po dosažení vrcholu v roce 2022 v horizontu prognózy klesat
Vzhledem k tomu, že celková inflace tři po sobě jdoucí měsíce zpomalovala, je její vrchol nyní zřejmě za námi, jak předpokládala i podzimní prognóza. Historicky nejvyšší hodnoty 10,6 % dosáhla inflace v říjnu, načež začala klesat a lednový bleskový odhad pro eurozónu již činí 8,5 %. Tento pokles byl způsoben zejména klesající inflací u cen energie, kdežto jádrová inflace dosud vrcholu nedosáhla.
Prognóza inflace byla ve srovnání s podzimem revidována mírně směrem dolů, zejména s ohledem na vývoj na trhu s energií. Očekává se, že celková inflace v EU klesne z 9,2 % v roce 2022 na 6,4 % v roce 2023 a 2,8 % v roce 2024. V eurozóně by měla zpomalit z 8,4 % v roce 2022 na 5,6 % v roce 2023 a 2,5 % v roce 2024.
Rizika spojená s výhledem jsou vyváženější
Přestože nejistota spojená s prognózou zůstává vysoká, rizika pro růst jsou víceméně vyrovnaná. Domácí poptávka by mohla být nakonec vyšší, než se předpovídá, pokud by se nedávný pokles velkoobchodních cen plynu výrazněji promítl do spotřebitelských cen a spotřeba by byla odolnější. V souvislosti s pokračujícím geopolitickým napětím však nelze vyloučit ani možnost, že se tento klesající trend obrátí. Mohlo by také dojít k tomu, že vnější poptávka bude po opětovném otevření Číny silnější, což by však mohlo podnítit celosvětovou inflaci.
Rizika týkající se inflace zůstávají z velké části spojena s vývojem na trzích s energií, a odpovídají tak některým zjištěným rizikům pro růst. Zejména v roce 2024 převládají proinflační rizika, neboť cenové tlaky by nakonec mohly být rozsáhlejší a hlouběji zakořeněné, než se očekává, pokud by se růst mezd po delší dobu ustálil na nadprůměrných hodnotách.
Souvislosti
Zimní hospodářská prognóza 2023 přináší aktualizaci hospodářské prognózy z podzimu 2022, která byla představena 11. listopadu 2022, a zaměřuje se na vývoj HDP a inflace ve všech členských státech EU.
Tato prognóza výrazně závisí na čistě technickém předpokladu, že ruská agrese vůči Ukrajině nebude eskalovat, ale bude pokračovat v celém horizontu prognózy. Dále vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 27. ledna. U všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje prognóza informace do 1. února včetně.
Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu.
Příští prognózou Evropské komise bude jarní hospodářská prognóza, jež má být zveřejněna v květnu 2023.
Další informace
Plné znění dokumentu: Zimní hospodářská prognóza 2023
Místopředseda Valdis Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis
Komisař Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni
GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin
Citace
Tváří v tvář současným výzvám se ukazuje, že evropské hospodářství je odolné. Dokázalo se těsně vyhnout recesi. Pokud jde o vyhlídky růstu a předpokládaný pokles inflace v letošním roce, jsme poněkud optimističtější. Stále se však potýkáme s četnými problémy, takže nemůžeme propadat sebeuspokojení – už jen proto, že neustávající válka Ruska proti Ukrajině nadále vyvolává nejistotu. Jsme odhodláni zvyšovat konkurenceschopnost našeho průmyslu, abychom posílili celkový růst a odolnost. Vzhledem ke všem geopolitickým změnám a rizikům je nezbytné zachovat postavení EU jako předního globálního ekonomického aktéra.
Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí - 13/02/2023
Ekonomika EU v loňském roce předčila očekávání a navzdory otřesům způsobeným ruskou agresí nepřestala růst. A do roku 2023 jsme vstoupili v lepší situaci, než se očekávalo: rizika recese a nedostatku plynu ustoupila a nezaměstnanost se drží na rekordně nízké úrovni. Evropany však stále čeká náročné období. Nadále se předpokládá, že růst v důsledku silných negativních vlivů zpomalí, a inflace přestane v nadcházejících čtvrtletích ohrožovat kupní sílu jen pozvolna. EU díky jednotné a komplexní politické reakci dokázala překonat bouře, které od roku 2020 zasáhly naše hospodářství i společnost. Stejné odhodlání a ambice musíme prokázat i při řešení výzev, kterým čelíme dnes.
Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství - 13/02/2023
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 13. února 2023