Společné výzkumné středisko (JRC) Evropské komise dnes vydalo nejnovější výroční zprávu o lesních požárech v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe v roce 2021. Z jejích závěrů vyplývá, že loňské období požárů bylo druhé nejhorší na území EU, pokud jde o spálenou plochu (od začátku vedení záznamů v roce 2006), hned po roce 2017, kdy shořelo více než 10 000 km². V roce 2021 sežehly požáry přes 5 500 km², což je více než dvojnásobek rozlohy Lucemburska. Z toho více než 1 000 km² shořelo v chráněných oblastech sítě Natura 2000, které představují rezervoár biologické rozmanitosti EU.
Zpráva zatím nezahrnuje požáry letošní, které byly ještě ničivější než v roce 2021. Díky výročním zprávám je možné při analýze předběžných údajů o dopadu lesních požárů v daném roce vycházet z referenčních údajů o minulých obdobích. Z tohoto hlediska se rok 2022 jeví ještě horší, což potvrzuje znepokojivou destruktivní tendenci z posledních let. Letos již shořely plochy o rozloze 8 600 km². Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších ploch zasažených požáry v Evropě do konce října, přičemž v devíti zemích EU byly zaznamenány nové rekordy. Od nejhoršího období požárů zaznamenaného v roce 2017 již lehlo popelem celkem 35 340 km², což je více než rozloha Belgie. Přibližně 35 % celkové spálené plochy, více než 11 600 km², se nacházelo v oblastech sítě Natura 2000.
Ačkoli plocha sežehnutá požáry je v roce 2022 velice rozsáhlá, počet lidských obětí se díky preventivním opatřením prováděným členskými státy EU a mechanismu civilní ochrany Unie podařilo omezit. V roce 2021 EU kapacitu tohoto mechanismu dále posílila tím, že navýšila prostředky pro letecké hašení určené na pomoc zemím během období požárů. Tato podpora byla široce využita při požárech, které v letech 2021 a 2022 zasáhly oblast Středomoří. Posílené kapacity koordinuje Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události spadající pod úřad pro evropskou civilní ochranu a humanitární pomoc. Společné výzkumné středisko nabízí podporu v podobě včasných informací o probíhajících požárech, díky nimž lze nasadit letecké prostředky financované EU tam, kde je jich nejvíce zapotřebí.
Hlavní zjištění ze zprávy
- V roce 2021 byly zmapovány požáry ve 22 z členských států EU-27, při nichž shořelo celkem 500 566 hektarů (ha). To je více než přibližně 340 000 ha v roce 2020, ale výrazně méně než 1 milion ha v roce 2017.
- Ze zprávy o lesních požárech v roce 2021 vyplývá, že nejvíce postiženou zemí z hlediska spálené plochy byla Itálie, po níž následovaly Turecko, Portugalsko a Řecko, a to zejména v průběhu srpna, jak ukazují vnitrostátní zprávy.
- Požáry silně zasáhly evropské chráněné oblasti Natura 2000: spálená plocha v roce 2021 činila celkem 102 598 ha (přibližně 20 % celkové rozlohy všech lokalit sítě Natura 2000), což je méně než v minulých dvou letech a mírně pod průměrem posledních deseti let.
- V roce 2021 se téměř čtvrtina celkové spálené plochy v lokalitách sítě Natura 2000 nacházela v Itálii, kterou těsně následovalo Španělsko. Tyto dvě země dohromady představovaly 45 % celkové plochy.
- V jižních zemích EU, kde se záznamy vedou již delší dobu, se spálená plocha ve srovnání s rokem 2020 zdvojnásobila a z hlediska průměrné velikosti požárů šlo o druhý nejhorší rok od roku 1986. Celkový počet požárů byl nejnižší v zaznamenané historii, což znamená, že požárů bylo sice mnohem méně, ale zato byly větší.
- Mechanismus civilní ochrany EU byl v roce 2019 modernizován prostřednictvím kapacit rescEU, takže jeho schopnost pomáhat zemím během období požárů v roce 2021 se dále zvýšila, a v roce 2022 byl dále rozšířen pro boj proti požárům v roce 2023.
- Jen během letošního roku byl mechanismus civilní ochrany EU aktivován jedenáctkrát ze strany šesti zemí, které žádaly o letadla, vrtulníky a hasiče. Jedná se o druhý rok s více žádostmi v rámci tohoto mechanismu za poslední desetiletí.
Souvislosti
Společné výzkumné středisko podporuje činnost komisního Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události rozvojem systémů na podporu rozhodování, které poskytují přehled a prognózy pro všechny probíhající požáry v EU. Díky tomu lze informovaně přidělovat a distribuovat protipožární prostředky rescEU v celé Evropě.Systém EFFIS v úzké spolupráci s expertní skupinou pro lesní požáry (EGFF) zajišťuje průběžné satelitní sledování požární situace v Evropě a ve Středomoří. Systém využívají vládní organizace i občané; v roce 2021 měl více než 414 000 uživatelů z celkem 197 zemí. Doplňuje ho také Globální systém informací o lesních požárech (GWIS), který provádí monitorování po celém světě.
Zprávy JRC o lesních požárech přinášejí harmonizované informace a hodnocení dopadů lesních požárů v panevropském regionu. Obsahují podrobné informace o opatřeních přijatých v jednotlivých zemích, pokud jde o prevenci přírodních požárů, připravenost na ně a jejich hašení, a zároveň se zabývají adaptačními opatřeními ke zmírnění dopadů těchto požárů. Zprávy o lesních požárech se pravidelně zveřejňují v říjnu roku následujícího po skončení hodnoceného období požárů, po vydání předběžné zprávy v březnu. Závěrečné zprávy o lesních požárech obsahují informace shromážděné na vnitrostátní úrovni, které byly během roku sdíleny se střediskem JRC za účelem porovnání údajů, a komplexní konečný přehled období požárů v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe. Zpráva za rok 2021 je výsledkem úspěšné spolupráce mezi útvary Evropské komise a agenturami pro zvládání požárů ze 34 zemí.
Na politické úrovni EU pokračuje v práci na opatřeních s cílem zmírnit nevyhnutelné dopady přírodních požárů a v březnu 2021 zveřejnila strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Zelená dohoda pro Evropu zahrnuje ambiciózní agendu pro udržitelné přizpůsobování se změně klimatu a v březnu 2021 přijala Komise strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, v níž zdůrazňuje, že přizpůsobování se změně klimatu musí být rychlejší, inteligentnější a systematičtější. Lesní strategie EU do roku 2030, zveřejněná v červenci 2021, rovněž vytváří základ pro silnější prevenci požárů a větší odolnost lesů vůči změně klimatu. Vychází přitom z pokynů pro předcházení přírodním požárům, které vyzývají k řízení vegetace a k zamezení hromadění paliva v terénu, aby se usnadnilo hašení. Návrh předpisu o obnově přírody, který Komise předložila před začátkem léta, je klíčovým nástrojem v úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, neboť příroda omezuje dopady přírodních katastrof, jako jsou povodně, sucha a vlny veder.
Další informace
Zpráva o lesních požárech v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe v roce 2021
Evropský systém informací o lesních požárech (EFFIS)
Globální systém informací o lesních požárech (GWIS)
Expertní skupina pro lesní požáry (EGFF)
Citát
Po letech 2021 a 2017 zažíváme v roce 2022 opět jedno z nejdramatičtějších období lesních požárů, která kdy byla zaznamenána. Výsledkem kombinace historického sucha a vln veder během léta byl nebývalý tlak na vegetaci a lesy v celé Evropě. V této sérii zpráv pozorujeme v posledních letech znepokojivý trend, mezi jehož hlavní příčiny se nepochybně řadí změna klimatu. Komise a její vědci pomocí nejlepších dostupných technologií neúnavně z vesmíru i přímo v terénu mapují a studují období požárů a mimořádné povětrnostní jevy; podporují členské státy při koordinaci úsilí o předcházení katastrofám, zachování přírody a pomoc hasičům, kdykoli a kdekoli je to zapotřebí k záchraně životů a ochraně naší planety.
Komisařka Marija Gabrielová - 31/10/2022
Podrobnosti
- Datum zveřejnění
- 31. října 2022